Image
Nahrávám vyhledávání

aktuální koncerty a vystoupení:
V tento okamžik připravujeme aktuální kalendář koncertů.

poslední dva odehrané koncerty:
Koncert žáků flétnové třídy Zuzany Bandúrové
ČT, 29.6.2017 - 18:00 hod.
Sál ZUŠ

Hudební karneval
ST, 28.6.2017 - 18:00 hod.
KC Domeček




Výtvarný obor

Výuka výtvarného oboru probíhá

budova MČ Praha 20 - Horní Počernice v ul. Ratibořická, budova MŠ Chodovická, přízemí
www.mapy.cz - budova školy v ul. Generála Janouška 1060, Černý Most

Charakteristika výtvarného oboru

Výtvarný obor základních uměleckých škol (dále VO ZUŠ) se obrací ke všem dětem a mladým lidem, kteří projevují zájem o výtvarné vzdělávání. V základním studiu (dále ZS) usiluje o to, aby žák podle svých schopností získával hlubší náhled na okolní svět a na sebe sama a dokázal ho výtvarně vyjádřit. Nadaným žákům poskytuje další znalosti a dovednosti v rozšířeném studiu (dále RS), kde je připravuje k talentovým zkouškám na střední a vysoké školy s výtvarným zaměřením. Proto se VO ZUŠ řadí do struktury uměleckého školství jako jeden z jejích základních článků.

Výuka staví na dvou procesech. První proces rozvíjí výtvarné cítění a myšlení žáků, které je základem výtvarné komunikace. Dítě vnímá podněty, přemýšlí o nich, dává jim tvar a do svého projevu vkládá niternou výpověď. Výtvarnému cítění a myšlení napomáhá poznávání výtvarného jazyka – výtvarných a výrazových vlastností obrazotvorných prvků a jejich vztahů. Výtvarné myšlení se dále modifikuje ve vazbě na kresbu, malbu, grafiku či plastiku, podílí se na různých formách vyjadřování a na sebehodnocení. S výtvarným myšlením se váže tvořivost jako schopnost originálně nebo více způsoby řešit výtvarné otázky. Smyslové prožitky zase obohacují vztah k řeči materiálů a nástrojů a cit pro jejich výrazové hodnoty.

V druhém procesu převažuje výchovný aspekt – vcítění se, prožívání a uvažování v duchu principů humanity. Prožitky, subjektivní citové reakce na podněty z okolí a soustředěná pozornost k vlastnímu jednání vyvolávají sebereflexi. Ta na základě jedinečné osobní zkušenosti a úvah dítěte ovlivňuje jeho přijímání okolního světa a pomáhá mu zařadit se do lidského společenství. Rodící se poznání a citové i morální rozvíjení osobnosti dítěte je nejcennějším příspěvkem VO ZUŠ k všeobecnému vzdělání mladé generace.

Struktura studia ve výtvarném oboru

Výuka probíhá v přípravném stupni studia (ve věku 5 až 7 let), v I. stupni základního studia (ve věku 7 až 14 let) a v II. stupni základního studia (obvykle ve věku 14 až 18 let) . Nadaným žákům VO ZUŠ je určeno rozšířené studium (obvykle ve věku 11 až 20 let). V případě zájmu lze otevřít také studium pro dospělé.

Charakteristika vzdělávacího obsahu

Plošná tvorba zahrnuje kreslířské, malířské a grafické reakce na skutečnost, na život nebo na niterný svět žáků. Je postavena na objevně volené tematice, která obohacuje dětské myšlení i emotivitu. V souvislosti s tématem žáci poznávají výrazovou svébytnost linií, barev a tvarů ve vlastní volné a užité tvorbě, v pozorování a v přepisu reality nebo v kontaktu s výtvarným uměním. Soustředěný zájem vzbuzuje i experimentace s materiály, nástroji nebo postupy, která rozvíjí tvořivost a fantazii. Způsoby vyjadřování navazují jak na klasické výtvarné postupy, tak na kombinování technik, které mnohdy dospívá až k přesahům mezi plošnou a plastickou tvorbou.

Prostorová tvorba učí žáky odlišnému způsobu výtvarného myšlení. Vedle prostorového uplatnění linií, barev a tvarů vystupuje do popředí role světla a stínu, objemů, plastických kontrastů a materiálových kvalit. Volná tvorba nejčastěji spočívá ve výtvarné experimentaci v řešení drobných sochařských skic. Je závislá nejen na obsahu námětu a na výtvarné úvaze, ale i na zvoleném postupu – modelování, tvarování, konstruování. Významnou roli hraje i vztah žáka k materiálu a jeho zručnost. Volnou tvorbu doprovází studijní modelování, užitá tvorba je nejčastěji zastoupena keramikou.

Objektová a akční tvorba vyvažuje prožitkovými aktivitami některé postupy plošné a prostorové tvorby. Na nezvyklé zážitky, smyslové podněty, na pocity, vztahy a vznikající postoje navazuje jejich výtvarný přepis a hlouběji je ukotvuje. Objektová tvorba pomáhá žákům přiblížit se realitě – materiálu či nalezenému předmětu, nebo vytvářet nová prostředí. Postupy akční tvorby se vztahují k jedinci a k jeho situaci ve světě, k vnímání sebe sama nebo k prožívání kontaktů s druhými. Akční tvorba má multimediální charakter. Žáci se vyjadřují gestem či pohybem, prožívají hudbu a její rytmus, proměňují svou identitu atd.

Výtvarná kultura prostupuje celou výukou – nabízí prožitky, porovnává vztahy mezi životem, člověkem a uměním, sleduje pohyb uvnitř žánrů a napříč historií. Na všech stupních studia jde o hledání inspirací, asociací a souvislostí. Proto má výtvarná kultura v PVV a v ZS I. stupně volný časový rozsah a není klasifikována. V ZS II. stupně se informace řadí do přehledného souboru znalostí, podobně jako v RS I. a II. stupně. Výtvarná kultura se zde stává předmětem s vlastní časovou dotací a je klasifikována jako ostatní předměty.

 

Vyučující: 

 

Horní Počernice - Mgr. David Madar - david.madar@zus-hp.cz

 

 

Černý Most - Soňa Zíková - sona.zikova@zus-hp.cz

                  

NAVRCHOLU.cz